Lame horses

21. srpna 2015 v 12:00 | The Small One
Jako pár chromejch koní od Roberta Křesťana a Poutníků.


Ve světle přicházejícího rána vypadala Calebova tvář unavená. Kayl si povzdechl - donutit ho odejít bylo víc, než po něm měl právo chtít. Ale odejít sám by nikdy nedokázal. A tak ho raději drtil tím dilematem, v němž vlastně neměl na výběr.
A to vlastně na počátku nechtěl nic než trochu volnosti, než koně pod sedlem a svého muže po boku, než cestu za horizont, za nímž může být cokoli. Ne jen tma. Ne jen násilí. Ne jen strach.
"Vrátíme se," pronesl do jitřního světla. Napětí v Calebově tváři povolilo.
"Děkuju."
Kayl neodpověděl. Neměl právo přijmout jeho dík. Zvedl se na posteli.
"Promiň, Calebe, omlouvám se, nikdy jsem neměl..."
A Caleb mlčel, protože to věděl celou dobu. Nikdy nevyčítal. Ale nikdy neomlouval jeho chyby.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama